Hlavní zasedání

NALÉHAVÁ PROSBA: Žádáme všechny, kteří zaplatili poplatek převodem přes účet (nebo jim byl zaplacen jinou osobou či zaměstnavatelem) a nedostali ještě potvrzení o zaplacení (tzn. že ve svém profilu nemají daňový doklad v pdf), aby nás neprodleně kontaktovali s uvedením bližších údajů o provedené platbě (nejlépe kopie platebního příkazu). Děkujeme.

 

Detailní program hlavních sekcí naleznete pod odkazem Kongresové volné panely.

Hlavní sekce I (středa 13. září, 14.00-18.00)

Vytváření historického vědomí moderní společnosti. Výuka a společenská funkce dějepisu

Garance: Doc. PhDr. Blažena Gracová, CSc., Doc. PhDr. Denisa Labischová, Ph.D.

Abstrakt:

Didaktická sekce svým programem naváže na tradici těchto setkání z předchozích sjezdů historiků, včetně záměru publikování kvalitních příspěvků. Bilanční hodnocení si povšimne všech problémů, souvisejících se školní výukou dějepisu, přípravou učitelů dějepisu, tvorbou standardů a žádoucích úprav kurikula. V centru pozornosti nadále zůstává tvorba základního edukačního média, tedy učebnice dějepisu, včetně možností využití moderních technologií v tomto směru. Stranou pozornosti referujících nezůstanou ani úskalí spojená s nasazením dalších edukačních materiálů, určených pro školní výuku tohoto předmětu, které jsou nabízeny jak samotnými vyučujícími, tak institucemi. Teoretické otázky a témata výzkumu v didaktice dějepisu budou reflektovány jak z české strany, tak z pohledu kolegů z Polska a ze Slovenska. Mezinárodní spolupráce v didaktice dějepisu má už dlouholetou tradici, v níž máme v úmyslu pokračovat. Představeny budou rovněž podněty německé didaktiky dějepisu, stejně tak didaktiky anglosaských zemí. Problematika přípravy budoucích učitelů bude prezentována na základě výsledků empirického šetření mezi vysokoškolskými pedagogy a konfrontována se zkušenostmi učitelů z praxe. Stejně tak problémy učebnicové produkce budou reflektovány jak vysokoškolskými učiteli a učiteli ZŠ a SŠ, tak z pohledu vydavatelství dějepisných učebnic. Žádoucí je zájem ze strany ministerstva o závěry z jednání a následné diskuse.


Hlavní sekce II
(čtvrtek 14. září, 8.30-12.30)

Společnost v sítích – ekonomické, technické a sociální vazby a komunikační toky

Garance: Prof. PhDr. Marcela Efmertová, CSc., Prof. PhDr. Aleš Zářický, Ph.D.

Abstrakt:

Základní otázkou k pochopení problematiky propojování a sjednocování v Evropě a ve světě je pochopení vlivu industrializace, masového rozšíření nejrůznějších produktů technické civilizace, které se promítaly do života lidí 19. a 20. století a které ovlivňovaly jejich národní (nadnárodní, příp. nacionální) uskupení a hospodářský a sociální i technický vývoj. Poslední dvě třetiny 19. století umožnily vzniknout skupině velmi dobře technicky teoreticky i prakticky připravených specialistů, kteří jako jedni z prvních přinesli společnosti možnost ulehčení pracovních i životních činností a záležitostí. To vedlo k tomu, že si na ně společnost rychle zvykla a začala je brát za svůj základ a začala je vyhledávat. Myšlenka sítí, vycházející z technologických společností žádaných projektů (dopravní sítě, energetické sítě, radio a telekomunikační sítě, urbanizační sítě, výpočetní, informační a řídicí sítě, ale i sociální sítě různých typů aj.), vyvolávala snahu po zasíťování i v oblasti společensko-vědní.

V rámci rozvoje české společnosti od konce 19. století začaly vznikat i vztahy mezi řídicími a výrobními složkami, které rovněž vstupovaly do složitého systému vztahů. Spolu se vztahy s teoretickou základnou vytvářely tyto systémy mezi společností a jejími řídicími složkami složitou abstraktní síť. Rozkrytí těchto procesů mezi hlavními činiteli daného systému (dané sítě) bude předmětem sekce Společnost v sítích – ekonomické, technické a sociální vazby a komunikační toky, která může využít analýzy cca tří hlavních souvislostí:

1. pochopení forem rodinného podnikání, jeho konceptů a metod, vznik velkých podnikatelských seskupení, jejich vliv na společnost, zázemí rodinného podnikání ve formě pohledu na zakladatele tohoto dění, tj. na vzdělávání, propojení teoretické základny s výrobním ekonomickým prostředím (kde a jakým způsobem nabyly odborné ekonomické špičky svých zkušeností a vědomostí; jakým způsobem je zapojily do podnikání a průmyslového sektoru; jak se případně uplatnily ve státně-administrativním sektoru),

2. pochopení vývoje těchto sítí a jejich sociální dopad (pochopení vývoje sítí, vytvořených podle zákonitostí určitého konkrétního odvětví /výrobci se sami po čase stávají operátory, hledají optimální zvýšení své produkce na základě svých inovací, rozhodují o svém dalším vývoji…/ a jeho sociálního uplatnění, vzniklé vztahy mezi danými činiteli vstupují do rozmanité sítě, ty se vytvářejí podle zákonitostí konkrétního odvětví, tj. jak vznikají vazby a sítě v jejich rámci),

3. pochopení vývoje a uplatnění především technických inovací a jejich zpětný vztah k teoretickým základnám a k podnikání (jak pronikaly inovace do povědomí společnosti a do podnikání; jak se utvářely vazby ve struktuře: zástupci odborností – společenská základna – průmysl) a zdůraznění složitých vztahů mezi technickými systémy a hospodářskými cykly (výnosy sítí, jaké jsou determinanty těchto vztahů a proč se úspěch dostavil v té které oblasti podnikání… optimalizace výroby, zlepšení výrobních procedur, vývoj nových technologií a rozvoj nových trhů…, úzká spolupráce státu, vědy…).

 

Hlavní sekce III (pátek 15. září, 8.30-12.30)

Domácí a cizí – migrace a integrace očima české historiografie

Garance: Prof. PhDr. Jiří Pešek, CSc., Prof. PhDr. Petr Vorel, CSc.

Abstrakt:

Migrace a setkávání, resp. střetání domácího usedlého obyvatelstva a cizích kolonistů/přistěhovalců/ je historicky standardním úkazem lidských dějin. Nás nebudou primárně zajímat důvody nebo motivy migrací do Čech, resp. Čechů do vybraných zahraničních teritorií, jejich popis a kvantitativní charakteristiky migrujících skupin, nýbrž především fáze setkání, konkurence, střetnutí usedlíků a nových obyvatel zkoumaného prostoru. Půjde nám o předpoklady, charakteristiky, problémy i profity a ovšem o krátkodobé i trvalé výsledky integrace obou vrstev: starých a nových usedlíků do jednoho více či méně stabilního, integrovaného celku. Tento proces může vyústit do podřízení se nebo uzavření (zakapslování) jedné z vrstev, k jejich úplnému nebo dílčímu splynutí nebo (ne)konfliktnímu promísení (od „melting pot“ k „salad bowl“). Podstatným aspektem sekce je i to, že nejde jen o samu problematiku, ale i o její historiografickou reflexi.