Rusko a Evropa, dependence a protiklady. Možnost paralelních pohledů?

Garanti:

Abstrakt

Cíl: Představení aktuálního bádání českých historiků o vztahu Ruska a Evropy, jejich vzájemných pohledů a obrazů a diskuse o badatelském zaměření, jeho vývoji, nových tematických i metodologických směrech, včetně komparací, inspirovanými nejen historickými disciplínami ale i jinými společenskovědnými obory. Primárně jde o vztah Ruska a Evropy do roku 1917. Úkolem je soustředit se na proměny stýkání a potýkání se dvou odlišných (?), paralelně (?) se vyvíjejících světů (?). Nejde jen o politické dějiny. Naopak, primární jsou obrazy společnosti, reflexe její mentality a víry. Podstatný je komplex dějin každodennosti. Jednání panelu ukáže možnosti (?) či potřeby (?) mezioborového přístupu, zejména ve vztahu historie, politologie a literární vědy. To vše se zaměřením na starší dějinné období, ve smyslu tematického zaměření ale i nových metodologických přístupů. Zdůvodnění: doposud byla tématu Rusko a Evropa, dependence a protiklady se zaměřením na dobu existence ruského impéria věnována v českém dějepisectví minimální pozornosti. Pokud se tak děl, pak pouze jako reflexe politickými okolnostmi vytvořené situace (např. 90. léta 20. století) vyžadující zdůvodnění, že „jsme odlišní“. Zběžný pohled na západní historiografii může vyvolat dojem, že toto téma je již překonáno. Ve skutečnosti je však vztah Ruska k ostatním zemím a proměnlivost jeho obrazů i v ní stále sledovanou problematikou. Ovšem především ve smyslu dějin mentalit a dějin každodennosti. Tedy v tom, co je v českém prostoru ve vztahu Ruska a Evropy nesledováno. Východisko k diskusi: Jiří Hanuš a kol., Rusko a Západ. Eseje o (ne)porozumění.