Panel nabízí k rozpravě tezi, že regionální dějiny patří v současném českém dějepisectví k podceňovaným žánrům, třebaže o jejich potřebnosti se nepochybuje. Vyvstává otázka, co schází k zvýšení jejich prestiže. Regionální dějiny zatím spočívají převážně na dějinách měst a vesnic, zatímco postrádáme dějiny krajů, národopisných oblastí či jiných územních historických celků, které by mohly zaplnit mezeru mezi dějinami obcí a „velkými“ dějinami státu, země nebo národa. Diskuzi o postavení regionálních dějin v současné české historiografii lze rozvíjet v rozmanitých tematických okruzích, jako například:  kraj, region, oblast – terminologické ujasnění  teoretická a metodologická reflexe: tradiční postupy a možnosti inovace  přehled dosavadních bádání, modelové práce  specifika regionálních dějin pro jednotlivé epochy historického vývoje českých zemí; pramenná základna  možnosti transdisciplinárních přesahů a mezioborové spolupráce (etnologie, lingvistika, geografie, sociologie a další)  zahraniční inspirace, vzory, analogie  poptávka veřejnosti, zadání ze strany státních a samosprávných institucí  historie a regionální kolektivní identita  územně-správní reformy a regionální diskontinuity Panel zároveň nabízí platformu pro sdílení zkušeností těch, kdo s regionálními dějinami přicházejí do styku zřejmě nejčastěji, tedy historiků a historiček z regionálních muzeí a okresních archivů. Vychází přitom z předpokladu, že regionální dějiny nabývají smyslu tam, kde se vytrácí vědomí o kontinuitě historických územních celků.