„Gautschův výnos o hrách“ a rozmach sportu v českých zemích

Mgr. Martin Pelc, Ph.D. (Slezská univerzita v Opavě, Ústav historických věd)

Abstrakt

Paul Gautsch byl možná největším dobrodincem českého sportu. Toto vědomě provokativní tvrzení ostře kontrastuje s pověstí politika, za jehož ministerského předsednictví byl v čase badeniovské krize roku 1897 vyhlášen výjimečný stav. Vychází ze zjištění, že ministerské nařízení o nepovinných pohybových hrách (tzv. Spielerlass) z roku 1890 mělo na sport v českých zemích zásadní formativní vliv. Neprojevilo se jen v nebývalém rozšíření spektra provozovaných odvětví, v popularizaci a zevšeobecnění sportu, jak by se dalo předpokládat. Díky němu vznikla i nejdůležitější scéna počátků českého sportu – soubor hřišť na pražské Letné, kolem jejichž krystalizačního jádra se koncentrovala další významná sportoviště – hřiště SK Slavie, AC Sparty Praha, DFC Prag nebo klusácká dráha. Díky osobnosti J. Klenky, zakladatele Spolku pro pěstování her české mládeže, vznikl jeden z důležitých styčných bodů mezi kontinentální tělocvičnou tradicí (Sokolem) a sportovním hnutím. Známou, ovšem zřídka připomínanou skutečností je, že s „Gautschovým výnosem“ souvisí i vznik autonomního českého olympijského hnutí. Jiří Guth-Jarkovský odcestoval na studijní cestu do Francie díky stipendiu rozvíjejícímu nařízení ministra kultu a vyučování. Příspěvek současně srovnává recepci nařízení na vybraných středních školách Čech, Moravy a Slezska. Komparace jde i etnickým směrem: srovnává odlišný vývoj na českých a německých školách, jejichž pedagogové byli na rozdíl od českých inspirováni turnerským herním hnutím v sousedním Německu (vliv myšlení Emila von Schenckendorff).