K představám o minulosti ve dvorské společnosti. Na příkladu Německé císařské kroniky, Veršované kroniky Otakara Štýrského a Světové kroniky Rudolfa von Ems.

Mgr. Anna Košátková (Univerzita Karlova v Praze, Ústav světových dějin)

Abstrakt

Veršované kroniky ve vernakulárních jazycích byly určeny k přednesu na dvoře a vedle dalších žánrů světské literatury (eposy a básně) představovaly významný prvek v zábavě a vzdělání této společenské vrstvy vrcholného a pozdního středověku. Navrhovaný příspěvek bude věnován interpretaci představ o minulosti ve dvorské společnosti, které mohou být rekonstruovány na základě výpovědní hodnoty výše uvedených středohornoněmeckých veršovaných kronik 12. - 13. století. V příspěvku si kladu za cíl krátce představit tyto tři kroniky, definovat společné náměty, které kronikáři do svých textů zařadili, a také určit rozdílný obsah a kompoziční strategie jednotlivých kronik. Též budou předestřeny otázky týkající se významu veršovaných kronik ve výzkumu dvorské společnosti. V těchto kronikách nenajdeme podrobně vylíčenou každodennost, ale dozvíme se v nich více o tématech, která dvorskou společnost zajímala – na jejich základě lze rekonstruovat duchovní kulturu, především přehled o historických událostech, nedávné politické situaci, ale lze je použít i k určení oblíbených literárních topoi.