Filmové reprezentace jako pramen k reflexi ideologie

Mgr. Jaroslav Pinkas, Ph.D. (Národní technické muzeum, oddělení základního a aplikovaného výzkumu)

Abstrakt

Filmové reprezentace ve výuce dějepisu jsou tradičně považovány spíše za doplněk výuky, který slouží k ilustraci historických fenoménů nebo zprostředkování archivních materiálů, které evokují dobové reálie, málokdy však jejich použití vede ke kritické reflexi materiálu cílícímu na vyšší kognitivní dimenze historického poznání. Ve svém příspěvku se pokusím nastínit možnosti využití dobových filmů k analýze ideologických obsahů na příkladu didaktických výstupů z projektu “ Zlín: ideální průmyslové město”. V rámci tohoto projektu vzniká mj. i webová databáze filmových ukázek, která vychází z obsáhlého korpusu dokumentárních, instruktážních a propagačních snímků tematizující Zlín v mnoha jeho podobách zasazených mezi roky 1932 - 1990, který je uložen v SOkA Zlín. Unikátní soubor tematicky homogenních snímků ilustruje proměny fenoménů spojených s racionální modernou (práce, hierarchie, autorita, identita, disciplína, humanita) a především proměnu jejich ideálních-ideologických konstrukcí (batismus, protektorátní ideologie, stalinismus, demokratický socialismus, ideologie normalizace). Didaktická transformace těchto témat představuje mimořádnou výzvu, která přináší řadu problémů. Příspěvek se bude zabývat především metodologickými východisky legitimizujícími zvolené didaktické pojetí a vzdělávací cíle, které překračují úzký horizont “učiva”. Vycházet budu z konceptů narativních kompetencí Jörna Rüsena a historického myšlení Petera Seixase. Stranou nezůstane ani otázka náročnosti tématu ve vztahu ke kognitivním schopnostem dětí staršího školního věku. Dotknu se i otázek metodických, vzhledem k časovému omezení ovšem jen okrajově.