Národnostní statut z roku 1938 z komparativního pohledu

Prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc., Doc. Phdr. Jan Němeček, DrSc. (Právnická fakulta UK, Ústav právních dějin)

Abstrakt

O národnostní politice v Československu v meziválečném období a zejména o jejím konci mnichovskou dohodou se již napsala řada knih a studií, a to jak u nás, tak i v zahraničí. Poněkud stranou pozornosti však zůstával poslední zásadní pokus o řešení národnostní otázky v první republice v podobě tzv. národnostního statutu, jenž se jako komplexní právní úprava dostal na jednání československé vlády a posléze i parlamentních výborů v první polovině roku 1938. Snad fakt, že k jeho projednání na půdě Národního shromáždění již nedošlo a nestal se tak platným právem či, že jej za dostatečný nepovažovaly francouzská a zejména britská diplomacie a také Německem podporovaná Henleinova Sudetoněmecká strana způsobily, že tento pokus o právní narovnání postavení menšin v ČSR zapadl do ústraní a bývá zmiňován snad jen na okraj mnohem exponovanějších témat, spojených zejména s německou menšinou v ČSR ve 30. letech, s politikou Sudetoněmecké strany či s předehrou Mnichova.Národnostní statut byl nicméně důležitým pokusem československé vlády o nové, velmi liebarální uspořádání právního postavení národnostních menšin v meziválečném Československu a je také dobrým východiskem pro komparaci s minoritní politikou jiných evropských zemí v daném období. Právě komparativní přístup může odpovědět na otázku, jak velkou změnou měl národnostní statut být oproti stávající úpravě. Příspěvek bude založen zejména na monografii o Národnostním statutu, který jsme publikovali v nakladatelství Karolinum.