Činnost císařských legačních kaplanů ve Skandinávii ve druhé polovině 17. století

Mgr. Martin Bakeš (Univerzita Pardubice, Ústav historických věd)

Abstrakt

Ve svém příspěvku bych se rád zaměřil na několik vybraných ambasádních kaplanů, kteří putovali do Švédského a Dánského království společně s četnými diplomaty císaře Leopolda I. V rámci každé diplomatické mise měl kněz své specifické postavení. Jeho každodenní činnost neznamenala pouze péči o duše jednotlivých členů ambasády od vyslance až po služebnictvo. Jedním z nejdůležitějších úkolů každého císařského kaplana ve Skandinávii byla starost o blaho tamní katolické komunity, která jako specifická subkultura bojovala o své přežití v značně odlišném a nepřátelsky naladěném konfesijním prostředí. Je s podivem, že se dosud ambasádnímu duchovenstvu nevěnovala téměř žádná pozornost. Avšak byly to právě tyto osobnosti, které dokázaly ve značné míře udržet při životě netolerované a zakazované konfesijní minority napříč celou raně novověkou Evropou. V této souvislosti představím některé možnosti a strategie, které využívali katoličtí duchovní během své často nelegální činnosti ve Stockholmu a Kodani. Ve svém příspěvku budu například mluvit o zařízení ambasádní kaple, o sítích kontaktů legačních kaplanů s tamní katolickou komunitou nebo o četných sporech, do kterých se zástupci ambasádního duchovenstva dostávali s královskými úřady. Na závěr bych rád zdůraznil možnosti dalšího výzkumu, který by poodkryl aktivity katolických kaplanů v protestantských státech raně novověké Evropy, jež se v nemalé míře rekrutovali právě z českého, moravského a slezského duchovenstva.