Příspěvek se bude zabývat problematikou výpovědní hodnoty pamětních zápisů (aktů), Ačkoli ve své době existoval značný počet těchto písemností, je jich dochována pouze malá část (prozatím však nejsou ještě všechny evidovány), navíc žádný se nedochoval v původní podobě. Tři nejznámější byly přeměněny ve fiktivní listiny, ostatní jsou dochovány v listinných konfirmacích, případně v opisech v různých rukopisech. Způsob dochování vede často k tomu, že jsou tyto zápisy považovány za listinná falza. Při sledování výpovědní hodnoty těchto písemností je však nutno vycházet od jejich funkce – zápis pro paměť zpravidla o donacích učiněných ve prospěch patrona kostela, pořizovaný pro příslušníky kostela či kláštera, kteří byli povinni o světcův majetek pečovat. Teprve s rozvojem príva a listiny jako jeho písemného potvrzení byly pamětní zápisy upravovány nebo zahrnovány do listin, čímž se pochopitelně změnila jejich funkce a stávaly se listinnými falzy. Proto je nutno u těchto písemností oddělit formální stránku „falza“ od jejího obsahu, který je zpravidla autentický.