František Novák - organizátor českého spolkového života v Budapešti v období dualizmu.

Andor Mészáros, PhD (Univerzita Eötvöse Loránda v Budapešti, Filozofická fakulta , Ústav historie, Katedra kulturních dějin)

Abstrakt

V období dualismu Budapešt se stála rychle rostoucím, multietnickém velkoměstem Rakousko-uherské říše. Ve městě už od padesátých let 19. století žila početná česká kumunita. Začátkem, v období neoabsolutismu, se do města stěhovali čeští úřednící a vojácí, potom, hlavně od začátku sedmdesátých let, čeští podnikatelé i uředníci různých českých penězních ústavů, které měly své pobočky v uherském hlavním městě. V Budapešti fungovaly různé české spolky už od poloviny šedesátých let. Největší a nejprestižnější z těch spolků byla Česká beseda v Budapešti. František Novák (Novák Ferenc) český stavitel, podnikatel z Tábora se stal předsedou Besedy v osmdesátých letech 19. století a velmi aktivně zorganizoval spolkový život budapeštských Čechů. Beseda se postupně stal prestižní organizaci společenského života Budapešti, spolek zorganizoval každoroční ples v peštské Redoutě, vydal spolkový časopis a různé tisky. Novák, který začátkem pracoval v stavitelské kanceláře Jána Bobuly, v osmdesátých letech založil i vlastní podník v Budapešti, spolupracoval v stavební práci různých důležitých budov a pomníků hlavního města Uher. Novákův největší projekt byly návrhy lanových dráh ze centra města na Gellértové kopce. Novák dokončil návrhy a dostal i koncesi od městské rady Budapešti, když náhle zemřel v roce 1906. Byl pohřben v Táboře, kde se narodil a žil a kde měl i svou letní vilu. Ve svém přispěvku používám archivní zdroje o dějinách České besedy a ostatních českých spolků budapeštských a také korespondence Františka Nováka s různými osobnostmi českého a uherského kulturního a politického života.