Výzkum českého exilu má v domácí historiografii už více než desetiletou tradici. Vzhledem k převážně narativní a encyklopedické povaze dosud vzniklých prací však zatím zůstávala poněkud mimo pozornost badatelů otázka metodologického a tematického transferu mezi exilovými a domácími vědci. Přitom transfer idejí patří dnes ke stěžejním proudům intelektuálních dějin a mezinárodní diskuse zahrnují nejen komparativní analýzu vybraných výzkumných témat, ale usilují také o zachycení kontinuitních toků a diskontinuitních řezů ve vývoji celých vědních disciplín zasažených exilovým pohybem. Ve svém příspěvku nabízím aplikaci nejnovějších výzkumných trendů exilových studií na případové studii zachycující exilové peripetie manželského páru hospodářské historičky Alice Teichové (1920-2015) a historika vědy Mikuláše Teicha (1918). Pokukáži nejen na jejich životní osudy v exilu a důvody a proces rozhodování se pro emigraci, ale také na pozice, jaké ve svých oborech v emigraci získali. Hlavní důraz bude kladen na témata, jakými se zabývali a jakými cestami probíhalo ovlivňování domácí a exilové historiografie v daných oborech. Příspěvek bude založen na soukromých, dosud nevyužitých archivních fondech a jeho příprava i prezentace bude součástí probíhajícího výzkumného projektu na University of Cambridge.