Rodina na okraji společnosti. Kati, pohodní a biřici v perspektivě rodinných struktur.

Mgr. Marie Matěásková (Karlova Univerzita, Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy)

Abstrakt

Rodinu sestávající z jedinců snížených na cti neboli katů, rasů a biřiců spolu s jejich ženami a dětmi lze hodnotit jako specifickou sociální skupinu v mnohých aspektech odlišnou od tradiční měšťanské či venkovské rodiny raného novověku. Její atypické rysy spočívající v dědičném zatížení rodinných příslušníků tzv. snížeností na cti (historiografií hodnocena jako absolutní bezectnost) určovaly těmto rodinám jednu z nejnižších pozic ve společenské hierarchii. Tento očividný „handicap“ promítající se do každodenního života dehonestovaných jedinců ovlivňoval nejen samotné složení a strukturu „snížené rodiny“, rodinné strategie, ale i sňatkové migrace těchto lidí. Do jaké míry byli snížení lidé determinováni výkonem nečistého řemesla, a v kterých momentech života rodiny se projevovali jako svobodní aktéři prosazující své osobní záměry, bude jedním z hlavních cílů příspěvku. Pozornost je směřována jednak k základním fragmentům dané problematiky, a sice kdo byl součástí rodiny na okraji společnosti, jakou roli zastávali jednotliví členové rodiny s důrazem na úlohu ženy a dětí, jež byla v perspektivě badatelského zájmu doposud ve stínu mužské role, ale také na budování sociálních síti snížených lidí. Právě ty totiž poukazují na problematiku uzavřenosti a interakce rodiny tohoto typu s okolní společností. Téměř úplná absence ego dokumentů neumožňuje hlouběji nahlédnout do problematiky rodinných vztahů, přesto ve světle pramenů městské a církevní provenience lze zachytit jak každodenní momenty ryze vnitřního rodinného života, tak vnější vnímání rodiny snížených lidí diferencované různými faktory. Příspěvek je lokálně zaměřen na východočeská města v období 17. století s přesahem do první poloviny století osmnáctého.