Budovy nejen pro muzejníky... Zamyšlení nad nerealizovanými budovami Národního muzea ve 20. století.

Mgr. Libor Jůn, Ph.D. (Národní muzeum, Archiv Národního muzea)

Abstrakt

Již od svého založení bylo Národní muzeum provázeno (téměř vždy a nerozlučně) dvěma fenomény - chronickým nedostatkem peněz a obdobně tíživým nedostatkem prostor. Dokonce ani vybudování reprezentativní budovy na vrcholu dnešního Václavského náměstí nedokázalo dlouhodobě vyřešit palčivý prostorový problém. V průběhu 20. století - v čase kdy muzeum bylo nuceno relativně rychle reagovat na významné společenské změny a současně s tím se pokusit několikráte nově definovat svůj obsah a poslání, došlo také k několika pokusům prostorovou tíseň adekvátně vyřešit. Řešením se mělo stát vybudování nové muzejní budovy, odpovídající tehdejším muzejnickým požadavkům. I přes uskutečnění několika architektonických soutěží a paralelní realizaci rozsáhlých šetření jak by měla nová muzejní budova fungovat však z mnoha důvodů nebylo nikdy nic realizováno. Důvodů tohoto neradostného stavu bylo vícero - nedostatek peněz, neujasněnost konceptu a konečně politické konflikty (2. světová válka, okupace apod.) hatící snahu o muzejní modenizaci. Zdlouhavé uvažování o výstavbě nových budov a jejich následná nerealizace coby reprezentativních prostorů určených pro návštěvníky, sbírky a vědecké usilování je poté jedním z významných indikátorů celkového vnímání postavení a funkce Národního muzea v průběhu "krátkého" 20. století. Díky dobře dochovaným archivním pramenům (především se jedná o registraturu Národního muzea) je možno tento "zápas" o novou muzejní budovu či budovy podrobně sledovat a to i v kontextu vývoje českého muzejnictví 20. století.