Buršenšafty v českých zemích - Networking německých völkisch nacionalistů

Jan Mareš (Europa Universität Viadrina, Frankfurt (Oder), Kultur und Geschichte Mittel- und Osteuropas)

Abstrakt

Téma studentských korporací (Burschenschaften, Sängerschaften, Studenten Corps, a jiné) je v české a německé historiografii pojímáno rozdílně. Zatímco v německé existují tucty monografií a stovky články věnované výhradně tomuto tématu, je toto pole v Česku ještě v zásadě zemí nepoznanou. Tento příspěvek si prvně klade za úkol podat krátký nástin jejich vzniku a vývoje v Rakousku (později v Československu) a jejich spolkového života (uniformy, vlajky, písně, pijácké rituály, šermířské duely s ostrými šavlemi, osobní a spolková čest, pojem Lebensbund a další). Hlavním těžištěm je pak především klíčová role těchto spolků v Českých zemích při formování německého völkisch nacionalismu s a distinktivní, nadregionální "sudetoněmecké" identity. Tyto spolky tvořily od 80. let 19. století jedinečnou síť mladých německých studentů ze všech koutů Českých zemí, potažmo z celého Rakouska-Uherska. Pomocí zastřešujících organizací jako "Burschenschaft der Ostmark" nebo "Arbeitsgemeinschaft der deutsch-arischen Studentenschaft", které propojovali desítky jednotlivých spolků pak vznikla robustní síť, v níž se rozvíjela völkisch ideologie a díky velkému důrazu na celoživotní závazek členů - Lebensbund - byla předávána dalším studentským ročníkům. Specificky v Čechách pak oproti Německu dochází k zakládání studentských korporací i na vyšších školách v menších městech jako Děčín nebo Teplice, čímž se výše popsaný efekt ještě umocnil. Absolventi z těchto spolků pak tvořili důležitou oporu vznikajících nacionalistických stran jako DNSAP a SdP. Závěrem bude nastíněna i dnešní situace, kdy v Německu a v Rakousku existuje přinejmenším desítka studentských spolků založených původně na území dnešního Česka a některé z těchto spolků patří k významným elementům tamní krajně pravicové scény.