Intelektuální síť na příkladu rozvoje a sdílení poznatků ze stavební mechaniky v dlouhém 19. století

Ing. Martin Pospíšil, Ph.D. (ČVUT v Praze, Fakulta architektury, Ústav nosných konstrukcí)

Abstrakt

Příspěvek se zabývá francouzským, anglickým, německým a českým přístupem ke konfrontaci teorie a praxe stavební mechaniky, jejíž rozvoj stimulovala stále intenzivnější průmyslová výroba a na ni navazující stavební produkce v průběhu dlouhého 19. století. Komparována je komunikace exaktních vědců a inženýrů činných v tomto oboru na území střední Evropy, Francie a Británie. Sledovány jsou některé kontakty na přelomu osmnáctého a devatenáctého století, v době po Napoleonských válkách i v období politického ochlazení, stejně tak jako nadějný rozvoj odborných kontaktů v období Fin du siècle. Uvedeny jsou ohlasy na Gerstnerovy revoluční experimenty v předepínání kovaných nosných prvků, Schnirchovy řetězové konstrukce mostů a unikátních střech i například Bukovského a Williotův paralelní objev výpočtu deformace příhradových konstrukcí. Zmíněn je i rozvoj a přenos nejpropracovanější výpočetní metody své doby, grafické statiky, ze švýcarského Zürichu do Čech a na Moravu a některé ohlasy pražského zpracování této metody v centru tehdejšího světa, ve viktoriánské Anglii. Poslední fáze dlouhého století je ve stavebním inženýrství charakterizována francouzským espritem, německou precizností i britskou praktičností. Z těchto všech vlastností se českému prostředí dostalo od každé dobrým dílem, což se projevilo jak vznikem elegantních konstrukcí nových mostů, moderních tržnic či velkolepých veřejných budov, tak i v Evropě pozitivně reflektovaným teoretickým dílem Josefa Šolína, prvního docenta a pozdějšího profesora stavební mechaniky na samostatné české polytechnice. Závěr příspěvku pak na příkladu přenosu vědomostí v oblasti stavební mechaniky ilustruje význam německého jazykového prostředí jako funkční intelektuální sítě pro předávání poznatků v oblasti techniky v celém středoevropském hospodářském prostoru.