Tvorba nezávislých a nekomerčních (tedy DIY – do it yourself) tiskovin – fanzinů v prostředí středovýchodní Evropy, a tím více ve výše zmíněných státech, vycházela převážně z hudebního prostředí subkultury punku, případně z jeho více společensko-kritické odnože hardcoru. Především ve Slovinsku měla tato kultura silnou pozici od osmdesátých let, mnozí badatelé dokonce hovoří o přímém vlivu fanzinů na širší společnost při diskuzích o nastupujícím kapitalismu (Repnik 2014), nemluvě o provokativní erotické grafice, která atakovala možnosti oficiální cenzury. V českém a slovenském prostředí pak tento trend naplno propukl v 90. letech s vlnou hardcore-punku a jeho společenské angažovanosti především v otázce antifašismu/antirasismu a práv zvířat, ale i v rámci aktivit ekologických, antimilitaristických či antiglobalizačních. Poslední zmíněný protestní proud však přinesl přerod aktivistiských skupin, jež se většinou oprostily od subkulturní příslušnosti. Podobně jako ve Slovinsku navíc slábne vliv tištěných DIY médií po nástupu internetu. Hardcore-punkové fanziny však v České republice a na Slovensku přetrvaly, kdežto ve Slovinsku v podstatě zanikly, aby uvolnily místo uměleckým počinům - artzinům. Ty jsou často kritizované jako hipsterské a nekonfliktní, tedy neschopné tvořit alternativu postupující gentrifikaci. Jaké je kulturní dědictví subkulturních fanzinů a dá se mluvit o jejich vlivu na širší společnost? Jakou měly zásluhu na budování protestních hnutí či autonomních scén/squatů? A jak se lišily v jednotlivých zemích? Kromě odpovědí na tyto otázky autor nastíní i možnosti využití fanzinů jako historických pramenů pro výzkum soudobých sociálních hnutí.